Injinji – Svoboda pro prsty: Jak prstové ponožky mění hru v běhu a outdoor aktivitách

Filip Wyrwol je nadšený běžec, který si získal pozornost svým projektem @jenohlave. Jeho vášeň pro vytrvalostní běh se rozvinula v roce 2017. Vyniká nejen v disciplíně běhu na dlouhé vzdálenosti, ale také v triatlonu, kde se projevuje jeho výjimečná odolnost a síla. Jeho úspěchy zahrnují dokončení několika 100 km závodů a extrémních triatlonů, jako je Grizzlyman v Beskydech. Filip, také otec dvou dětí, se kterými velice rád tráví čas, prokázal svou oddanost a odhodlání k běhu při překonávání různých výzev, včetně samostatného přeběhu Krušných hor. Jeho zájem o běh a schopnost překonávat náročné výzvy inspiruje mnoho lidí ve sportovní komunitě.

Frázi "Je to #jenohlave" jsem poprvé použil v roce 2017 v souvislosti se svou první stovkou (100 km ultratrail). Podruhé ještě tentýž rok po dokončení extrémního triatlonu Winterman. Potřetí o rok později, při stoupání na ledovec v Andách, kdy jsme s ohledem na ženy výškovou nemoc, v souvislosti s nedostatečnou aklimatizací museli otočit a já zjistil, že o hlavě není jen dokončit, ale taky potlačit ego. V roce 2019 jsem založil projekt @jenohlave jehož cílem mělo být FKT (fastest known time) kolem ČR. Chtěl jsem běžet sólo a bez podpory, cesta měla trvat cca měsíc (tehdejší rekord). Díky čerstvému prckovi a pár komplikacím doma jsem po hranicích nikdy nevyběhl, za to jsem našel zalíbení v tahání dětí po venku a běhání s nimi.

Injinji – Svoboda pro prsty

Člověk od ponožek asi nečeká žádný extra zázrak. Alespoň já to tak tedy měl. Takže, že bych jednou o nějakých psal článek, bych si býval uměl představit jen stěží. Natož o prstových, jejichž název netuším, jak se vyslovuje. Jenže když si to ty ponožky zaslouží, tak proč by ne!

Obr. 1 Prstové ponožky Injinji vhodné pro běh a hike v botách s širokou špičkou

Funrun.cz jsem oslovil jako partnera do svých dobrodružství kvůli Altrám – botám, které mám delší dobu ozkoušené. Mají nulový drop a jako jedny z mála sednou na mé široké kopyto, takže mi nesvírají prsty a po čase mi v nich nevzniká na boku díra, ze které by trčel malíček, jak tomu bývalo u jiných. K nim jsem tehdy dostal na testování tyhle prstové fusky a upřímně, bral jsem je s rezervou, protože „co by se asi tak dalo testovat na ponožkách?!“ Přece je to jen kus tkaniny na nohy. No a světe div se, i takový kus tkaniny umí příjemně překvapit.

Obr. 2 Potenciál bot Altra s širokou špičkou nejlépe využijete s prstovými ponožkami Injinji

První plusové body získaly ponožky už doma při praní, když jsem zjistil, že v sobě mají složku merino vlny. Dlouhodobě mám problém, s pocením nohou v botách. To jak venku v pohybu, tak uvnitř v sedě v kanclu. Jakmile se mi takhle noha zpotí a já se nehýbu, okamžitě se do mě zakousne klendra – tzn. klepu se, jak ratlík zimou nehledě na okolní teplotu. Subjektivně mám dojem, že právě kombinace merina a upnutého střihu ponožek ve všech místech, i kolem prstů, má na tohle mé prokletí příznivý vliv. A ačkoli, což je paradox, moc netrpím na puchýře, tak právě pot je jednou z příčin jejich vzniku. Puchýře vznikají především v kombinaci potu s třením, což je ta druhá příčina. Tření Injinji ponožky eliminují právě zmíněným uplým střihem, to se týká především tření prstů o sebe. Tohle je jejich hlavní přidaná hodnota, o které se dočtete i na webu výrobce. Ve světě samozřejmě nic není zadarmo. Daní za pomoc s potem a třením je zde čas. Injinji oblékáte o něco déle než konvenční fusakle, a to obzvlášť když při jejich svlékání spěcháte a nedopatřením si je převrátíte naruby. 

Obr. 3 Ponožky Injinji se osvědčily i na dojíždění do práce na kole, kdy se k laptopu a obědu do batohu nenacpe víc než sandálo-žabky, ve kterých by byla při chladnějším počasí naboso zima.

Eliminace vzniku puchýřů, když na ně netrpím, ale opravdu není to, čím bych ponožky vyzdvihnul. Dle mého se jejich hlavní přínos odhalí až s Altrami. Široké kopyto a prostor pro prsty je výhoda a lákadlo pro svobodný běžecký krok širokých nohou, jež vede k větší stabilitě a jistotě došlapu v barefoot nebo kompromisních botách jako jsou Altry. Tuhle výhodu však můžete hravě znehodnotit, když si obléknete špatné ponožky, které vaše prsty stáhnou k sobě a nepustí. Upřímně, před prvním proběhnutím v Injinji jsem si nic takového pořádně neuvědomoval. Uvědomění přišlo až s pocitem „co to mám v meziprstí?“ resp. „ty jo, já vlastně mám i nějaký prostor mezi prsty!“. Ačkoli jsem na pedikúře nikdy nebyl, popsané pocity dobře vystihuje představa, jako bych měl mezi prsty zaražené ty věci připomínajících marshmallow bonbóny, co se tam dávají při lakování nehtů na nohou. S prstovými ponožkami jsem si najednou začal všímat, že i když už pro to není důvod, často mám při běhu křečovitě stažené prsty k sobě – toho jsem si nikdy dřív nevšimnul. Jako by se prsty permanentně bály, že je nakopnu o kámen, přitom v okolí žádná nerovnost, u které by to hrozilo, třeba ani nebyla. Tenhle „marshmallow“ pocit trval si dva nebo tři týdny, něž jsem si na něj zvykl a přestal si ho všímat, což byla doba akorát tak potřebná, abych se popsané křeče úspěšně zbavil. 

Obr. 4 Teplejší varianta ponožek Injinji pro zimní využití

Injinji jsem testoval na celkem třech párech, dvou letních a jednom teplejším zimním. Značka nabízí kotníkové ponožky, vysoké ale i něco mezi. Jejich životnost přibližně odpovídá životnosti jakýchkoli jiných běžeckých ponožek. Dokonce se mi subjektivně zdá, že je mám o chlup déle než jiné, které se prošoupaly primárně na patě. Zde více než po půl roce intenzivního dupání a praní zatím nic takového nepozoruji. Tak jako Altry ani Injinji nebudou pro každého, rozhodně je ale s klidným svědomím doporučím k vyzkoušení!