Obecné parametry odpovídají tomu, co uvádí výrobce a v nich se ještě žádné překvapení neskrývá: svršek je vyroben z prodyšné, ale hustě vzorované síťoviny, která odolá většině trailových nástrah. Špička je opatřena dostatečně pevným okopem, aby ochránila chodidlo před kamením. Tak jako všechny trailovky Topo je i MTN Racer opatřen poutky na originální Topo návleky, které lze nasadit i bez vyzouvání bot! A samozřejmostí zůstává i důraz na možnost pevné fixace chodidla ve střední a zadní části boty, aby noha neklouzala v technickém terénu navzdory prostorné špičce.
Mezipodešev z inovované pěny ZipFoam o tloušťce 33mm pod patou a 28 mm pod špičkou (drop 5mm) je natolik tlustá, že s přehledem umožňuje používat MTN Racer i na ty nejdelší běhy. Oproti předchozí verzi došlo k úpravě geometrie pod špičkou pro lepší odraz a odvalení kroku. A podrážka od Vibram® Megagrip má agresivní vzorek, který Topo Athletic jednotně používá na většinu svých trailových modelů.
Čím mě tedy MTN Racer oslovil? První, co musím vyzdvihnout, je vzorek podrážky. A díky bohu za to, protože jak jsem psal, Topo používá tentýž vzorek na většině trailových modelů. Zjevně tedy vědí, co dělají, jelikož vzorek drží jako přibitý naprosto všude! Testoval jsem je na tempových trénincích v technickém břidlicovém terénu i na krátkém (15km) a rychlém závodě hliněnými stezkami po dešti (!). Nikde mi neselhaly a vlastně držely až tak dobře, že jsem si musel před během kontrolovat, abych je měl dobře uvázané, jinak by hrozilo, že se bota přilepí ke svahu a posune se chodidlo uvnitř.
Právě celkový fit svršku a jeho pohodlí je pak druhou věcí, kterou jsem velmi ocenil. Při prvním obutí mě zarazilo, že límec opatku pod kotníkem působil dost nízký, ale vůbec ničemu to nevadilo. A naopak to bude vyhovovat všem těm, kteří si stěžují na to, že se v řadě modelů “utopí” a bota tlačí na kotník. MTN Racer krásně obepíná nohu v zadních dvou třetinách délky a fixuje jí tam, ale současně ponechává prostor vepředu, takže si je dovedu představit i na ty nejdelší myslitelné akce. Topo Atlhetic si zakládá na tom, že jejich boty jsou relativně vzato velmi široké a hlavně anatomicky tvarované, ale ne na tom, že by byly úplně nejširší. Ostatně sám Tony Post říkává, že “kdo chce tu nejširší botu vůbec, ať si koupí Lone Peak.” :-) Osobně si ale moc nedovedu představit, že by někomu šířka MTN Racer vpředu nestačila, protože prostor na prsty je skutečně královský! Obzvlášť když vezmeme v potaz, že se jedná o agresivní trailovou botu, která musí fixovat.
A nakonec tedy to hlavní, čím mě bota moc potěšila, ale zároveň neskutečně překvapila: Její lehkost a ohebnost! Od boty, která se jmenuje MOUNTAIN racer a pyšní se celo-vibramovou podešví a navíc tloušťkou 33/28mm jsem čekal, že bude spíš tuhá a robustní, inu bota na horská ultra. Totéž ve mně potvrzovaly dojmy známých, kteří měli zkušenosti se starší verzí tohoto modelu. O to větší pak bylo moje překvapení, když jsem botu vzal do ruky, pak na nohu a následně do kamenitého trailu. Dokazuje to, že tloušťka sama o sobě ještě nic nemusí vypovídat. V MTN Racer 3 máte stoprocentní přehled o tom, co se děje pod nohama, zejména v dopadové části pod střední a přední částí chodidla. Vibramová podešev je dělená na segmenty, které celkovou ohebnost ještě zvyšují. Vzpomínám na stará doporučení v knize od Hala Koernera, který radí, že vyběhanou botu poznáte podle toho, že už jí ohnete do tvaru U… Evidentně se jedná o radu z éry před příchodem modernějších mezipodešví a nebere v potaz minimalistické boty, protože třeba MTN Racer 3 toto umožňuje téměř ihned :-) Mnohem spíš než do Alp si tak botu dovedu představit právě na smíšený trail středoevropského typu, kde o to víc využijete agresivní vzorek proti bahnu a cit pro terén zvyšující stabillitu. Odvrácenou stranou téže mince je samozřejmě to, že kdo by hledal skutečně tuhou botu umožňující skákání z kamene na kámen v plném tempu po tatranské žule (pro srovnání uveďme starý evergreen La Sportiva Bushido), asi udělá lépe např. s modelem Topo Terraventure 3, který je sice tenčí, ale má zabudovaný rockplate.
Jediné potenciální negativum, na které bych upozornil, je, že MTN Racer 3 nemusí být ideální volbou pro lidi s extra širokou střední částí chodidla nebo pro lidi s výrazně propadlou podélnou klenbou. Pozor, nemluvíme o prostoru na prsty a zánártí vepředu, tam je bota krásně volná. Nicméně její stavba ve střední části tak široká není, což v kombinaci s možností dobře botu utáhnout může někomu způsobovat, že by částí klenby přečníval přes okraj a tento okraj pod chodidlem cítil. Kdo tedy chce botu “celkově volnější”, ať sáhne po modelu Pursuit, který je jinak v mnohém podobný. A kdo chce propadlou klenbu podepřít, ať sáhne po modelu Terraventure.
Pro koho je tedy MTN Racer 3? Pro všechny, kdo chtějí pohodlnou trailovku na střední a dlouhé tratě, a to bez ohledu na rychlost (tzn včetně turistů!). Trailovku, která je dostatečně tlumená na dlouhé ultraběhy, ale pořád tak ohebná (a široká), že jí s čistým svědomím doporučím milovníkům barefootu. Je pro všechny, kteří na asfaltu stráví třeba jen chvíli přesunem a míří do přírody. Poslouží jako střední cesta těm, kdo se bojí nulového dropu, ale nechtějí velký podpatek. A nejvíc zazáří ve smíšeném, měkčím terénu typu českého venkova. Nabízí se i srovnání s anglickými travnatými svahy, protože bych řekl, že MTN Racer ocení jako zajímavou alternativu např. milovníci značky Inov-8. Za mě osobně dostává MTN Racer 3 palec nahoru!